Kousek od brány, kterou se procházelo hradbami a vstupovalo na hradčanský pahorek, stál nejprve gotický kostelík. K němu byl pak přistaven klášter barnabitů a v posledních staletích se stal místem, kde žily bosé karmelitky. Se světem je spojovala jen klášterní brána - fortna. Na jaře 2020 se karmelitky přestěhovaly do nového kláštera za Prahou. Na Hradčanech začali působit bosí karmelitáni a otevřeli jej světu. Fortna se stala klášterem a klášter Fortnou.
Být otevřeným domem
"Vycházející církev má otevřené dveře. [...] Církev je povolána být vždycky otevřeným domem Otcovým. Jedno z konkrétních znamení této otevřenosti je mít dveře kostelů opravdu otevřené. [...] Ale jsou další dveře, které také nemají být zavřeny. Všichni se mohou určitým způsobem účastnit církevního života, všichni mohou být součástí společenství, a ani dveře svátostí by neměly být zavírány z ledajakého důvodu. [...] Preferuji církev havarovanou, raněnou a špinavou, protože vyšla do ulic, spíše než církev, která ochořela uzavřeností a pohodlností a drží se vlastních jistot. (z exhortace papeže Františka Radost evangelia)
Fortna chce být otevřeným domem, kde se můžete zastavit, vydechnout a nadechnout. Je klášterem bosých karmelitánů otevřeným pro veřejnost. Nabízíme duchovní a vzdělávací program i možnost jen tak pobýt na místě, kde se po staletí protínala horizontála hmoty s vertikálou ducha.
Fortnu společně utvářejí bosí karmelitáni s týmem dalších lidí. Zdrojem inspirace je nám přitom samotné místo, karmelitánská spiritualita, ale také společenství a zkušenosti z manželských setkání a hnutí chlapů a lidé a události, které nás potkávají v každodenním životě i v jeho podstatných okamžicích. Zveme vás, abyste jej s námi spoluutvářeli i vy.